O hvězdách

Vy všichni, co si myslíte, že nejsem dost dobrá, že kdokoliv neni , vy všichni byste se měli zamyslet nad tim, proč asi... Proč máte ten pocit. Protože možná to neni jen moje chyba. Možná je to tim, jak se díváte na svět. Jak se díváte na ostatní lidi.
Ale hlavně, jak se díváte sami na sebe. Vidíte se jako páni tvorstva.
A přitom nejste. Jste táááákhle malinký.

A nedíváte se na hvězdy...
...dneska už se na ně totiž nikdo nedívá...

What now?!

20.2.14     1:58

A najednou zas čekám....čekám jako na smilování na zprávu, která mi dokáže obrátit svět o 180°. Na zprávu nebo cokoliv, co vlastně nemusí přijít.

A to bylo všechno v pohodě. Měla jsem čistou hlavu. Čistou od věcí, který nešli vyřešit a na který bylo vážně lepší zapomenout.
A tak tu sedim, mám otevřený okno konverzace, o který si nejsem jistá jestli jí chci vést... A to jen proto, že  asi nevim jak. Protože vlastně nemám co říct... nikdy jsem nic moc říct neměla. Ani si nevzpomenu na to, co všechno jsme si říkali. Teda jako jo, vzpomenu....ale zpětně mi to přijde hrozivě umělý.

Zkrátka a dobře se v tom všem zase nevyznám.

A tentokrát to dokonce ani neni moje chyba.

23.2.14     23:38

Je o tři dny pozdějc a já se až teď dostala k přepsání a hlavně zamyšlení se nad tim, co jsem ve středu/čtvrtek napsala. Nedává mi to smysl o nic víc. Ani takhle s odstupem času.

15.2.14 0:34

Mě prostě baví si s Tebou povídat ať už o čemkoliv...to je ten problém... prostě je mi jedno o čem "mluvíme" ... protože normálně jsme spolu ještě nemluvili...ale vážně mě to baví... je to něco jinýho, něco neznámýho, něco, co mě láká...