Ale copak to jde? Všechno usnulo, všechno vypadá, že umřelo, celej svět je šedivej. Dá se i v tom najít krása?
Ale to víš, že dá, vždyť krásný je všechno. Knihy, lidi, vlastně i ty spící stromy. Jen čekaj na jaro. Na jaře zas bude všechno barevný a probuzený.
Jenže to je až za dlouho...jak mám přečkat tu zimu plnou tmy? Přeci se nemůžu zazimovat jako medvěd. Teda jasně že bych mohla, jen by mi to asi neprošlo úplně...
Vždyť se to dá přežít i jinak moje milá. Podívej kolik ušmudlanejch a pošmournejch zim už máš za sebou. A jaks to vždycky pěkně zvládla. Pravda, sem tam se objevilo nějaký to zaškobrtnutí, ale kdo nikdy nezakopl? Kdo je dokonalej?
__________________________
No já evidentně ne.
__________________________
Byla jsem teď chvíli šťastná, jakože opravdově. Jen se asi moc a brzo otevírám lidem. A pak jsem nemluvná, smutná a protivná a oni si to přitom nezaslouží.
__________________________
Byla jsem teď chvíli šťastná, jakože opravdově. Jen se asi moc a brzo otevírám lidem. A pak jsem nemluvná, smutná a protivná a oni si to přitom nezaslouží.
Žádné komentáře:
Okomentovat